Plánovat si děti v dnešní době je velkým trendem, ale ve skutečnosti je tou nejsložitější věcí, co na tomhle světě je, a dle mého blbost. Prostě to nejde.
Já jsem mega plánovač, možná jsem tím i trochu posedlá. Miluju plánování a organizování. Chtě nechtě však dneska plánují všichni, ať už vědomě či nevědomky. Plánujete, co budete příští týden vařit, co na to musíte koupit, plánujete si dovolenou, kdy si ji můžete vzít a kam pojedete, plánujete si návštěvy, rekonstrukci bytu, chaty či koupi domu, nebo třeba pouze oslavu. Všichni plánujeme. Velkým trendem je plánovat si děti. Nejhorší spojení, co jsem kdy slyšela. Spojení co nedává smysl.
Plánovat si prostě musíme, dnešní doba je taková. Plánovat děti je obrovský mýtus, chyba. Nemá to smysl. Plánujete kariéru, peníze, aby bylo na děti, zajištění domova, finanční stabilitu, dokonalého partnera (mnohdy ani toho v dnešní době už ne).
Trendem je hnát se za kariérou, aby bylo na děti. Po vysoké škole, tak většina z nás mizí do práce pro nás na dobu neurčitou, to už nám je nejmíň 24, a v práci chceme zůstat minimálně rok, až dva. Tahle doba však utíká tak rychle, že se přehoupne na tři i víc. A nám je 27/28. Produktivní věk vhodný na rození děti, který je daný dle fyziologie ženy máme tak dávno za sebou. Když by jsme se rozhodly v tuhle dobu otěhotnět, protože peníze už "jisté" jsou, tak těhotenství trvá necelých 10 měsíců, to je další skoro rok, takže nám je 28/29. Jenže nemusí se nám dlouho dařit otěhotnět, protože doba antikoncepce je k našim tělům neúprosná, nemusíme mít zrovna v té době partnera, nebo chceme ještě rekonstruovat, užít si dovolenou atd... a v nejhorším případě jsme nemocné takový způsobem, že se ani neví, zda budeme moct mít děti. To je u nás žen čím dál tím víc častější, bohužel. A u mužů jakbysmet.
Než si všechny tyhle věci uvědomíme, je nám necelých 30, přijde otázka dětí, a většina teprve začíná řešit, zda jsou na to peníze, protože doteď jsme si je jen užívaly pro sebe, a zda na to máme dostatečně velký byt, a zda chci vůbec zakládat rodinu s tímhle mužem. A nejhorší, dle mého největší nesmysl, co existuje - ale já si chci ještě užít dovolenou, chvíli klidu, bla bla bla....
Plánovat si děti je blbost, když už si je naplánuju na DOKONALÝ ČAS, tak se může stát spousta věcí, onemocním, nepůjde nám to, muž ztratí práci, nebo dokonce dojde k rozchodu a dítě prostě nebude... celý kolotoč se odkládá na dalších X let.
Děti se plánovat dle mého nemají, je to proti logice toho mít děti. Protože co člověk plánuje? PŘIPRAVENOST na děti. Ale věřte mi, ta neexistuje. Nemůžete být připraveni. Dítě vás zaskočí, tak nebo tak. A změní vám život o sto šest a je úplně jedno jestli máte peníze nebo ne, větší byt nebo konečně dokonalého muže. Dítě je samostatně myslící nevyzpytatelná jednotka, nášlapná mina, a to nemyslím ve zlém, ale spíše v tom, že nevíte, co přijde, kam vás dostane. NEVYZPYTATELNOST daných chvílí, let následujících po narození, to je to pravé slovo pro charakteristiku období s dítětem.
Pokud má člověk na chleba, na placení nájmu, a má člověka, kterého miluje, a z čeho si vypočítat mateřský příspěvek neboli alespoň necelý rok v zaměstnání (ani to není nutností), tak má do toho prostě jít. Je jedno jestli mu je 20, 25 nebo 30, pokud je zralý. Ale odkládání na později kvůli tomu, že chci ještě zažít, nebo našetřit, je nonsens. Jde o připravenost, která je stejným nesmyslem jako plánování (viz nášlapná mina :) ).
Ani u nás to nebylo růžové. V době, kdy jsme se rozhodli do toho jít, eM rozjížděl podnikání, a já měla za sebou práci při škole za skoro žádný peníz. Mateřskou jsem měla tak nižší, než teď rodičovskou a výplatu eM donesl teprve minulý měsíc, tedy rok po narození Matea, a rok a půl od založení podniku. Byly doby, kdy jsme přemýšleli, z čeho zaplatit nájem. Ale na pleny, poté Sunar, očkování, a jídlo pro nás se peníze našly vždycky. Na dovolené jsme nebyli už dva roky, ale jsme šťastní a to je to nejdůležitější. Rodila jsem v 25 letech a z mých best kamarádek ještě ani jedna dítě nemá. Pro Matea jsou přesto dokonalými tetami a pro mě těmi nejlepšími na světě, které jsem si mohla přát, i proto, že s nimi jsem hlavně žena, jsem to já, ne převážně matka, i když to jsem 100% a všichni to víme :)
Každopádně, připravenost a plánování na dítě, neexistuje. I s malou dávkou peněz se dá žít, člověk si zvykne a přizpůsobí se, zjistí, že stačí málo na přežití ale i žití :) Honba za penězi je totiž dána dobou materialismu. Nemusíte mít všechno. A řeči o dovolených a rekonstrukcích? Na dovolenou s dítětem, nebo když ho dám na hlídání k babičce se dá jet taky, a peníze jsou taktéž. My skoro s nulou, už máme částečně našetřeno na příští rok.
Co chtěl ale básník vlastně říci :) Dítě je ta nejdokonalejší a nejúžasnější věc, co se vám v životě může přihodit. A čekat na něj, kvůli nepodstatným věcem, nebo si ho kvůli nim plánovat a odkládat na neurčito, je blbost. Nikdy nebude vhodná doba.
Proto milujte se a množte se :) Pěkný pátek :)
